Jednou z možností, jak zajistit ochranu originálních řešení nebo postupů, je jejich utajení před třetími osobami tak, aby bylo možné je monopolně využívat, aniž jsou chráněny průmyslově právně. Ochrana bude trvat do chvíle, než se tyto poznatky stanou obecně známými, ať již objektivním postupem nebo subjektivním jednáním. U řešení, která nelze chránit průmyslově právní ochranou nebo na základě autorského zákona, je utajení jedinou cestou. Zaměstnavatelé se snaží zavázat zaměstnance v pracovní smlouvě či vnitřní směrnicí k povinnosti utajovat předměty duševního, resp. průmyslového vlastnictví, případně uzavřít k pracovní smlouvě tzv. konkurenční doložku. V případech, kde je to nezbytné, se VŠ / v.v.i. snaží zavázat i jiné osoby s nimi spolupracující k povinnosti utajovat předměty duševního, resp. průmyslového vlastnictví, případně uzavřít tzv. konkurenční doložku. Nevýhodou tohoto způsobu ochrany je, že i když zůstane řešení utajeno, může konkurence nezávisle dospět k témuž výsledku.
Pokud dojde k vyzrazení utajovaných informací ze strany třetích osob, kdy by jednání třetích osob nebylo v souladu s obchodními zvyklostmi respektive s dobrými mravy, mohl by se poškozený bránit proti takovému jednání zejména prostředky práva proti nekalosoutěžnímu jednání.